Termíny rodičovských schůzek

Rodičovské schůzky ve třech :  1. třída   2. třída   3. třída    4. třída   5. třída    6. třída    7. třída    8. třída    9. třída           

Jste zde

Šestá třída pokračovala spolu v Hořicích

      „Hořice 17. 9. – 21. 9. 2018. Spolupracování tam bylo hodně. Spřátelili jsme se. Spal jsem na třílůžkovém pokoji s Mikšem a Tomem. Bylo to super. A hodně aktivit.“

Honza Markovič

 

      „V Hořicích se mi líbilo, ale chtěl bych chatku než pokoj. Hry se mi líbili až na přetahování lana. Obědy tam byly dobré i špatné. Nemohl jsem usnout, protože spolubydlící chroupal brambůrky a provokoval mě.“

Matěj Malina

 

      „V Hořicích jsme byli od 17. 9. do 21. 9. 2018 a za ten týden jsme prožili spoustu krásných aktivit, nejvíce se mi líbili tyhle: Kdo dosáhne nejdál – rozdělili jsme se do dvojic, trojic a čtveřic a soutěžili jsme o to, kdo se jedním prstem dotkne nejdál a vrátí se za čáru. Pavoučí síť – mezi dvěma stromy byli různě natažená lana a my jsme se jimi měli projít. Líbilo se mi, jak jsme dokázali spolupracovat a zvednout někoho a protáhnout ho tou sítí.“

Elly ŽiŽková

 

      Hořice na Šumavě je krásná a skromná vesnička. A právě proto jsem si to velice užila. Nějaké aktivity byly sice pro naši třídu dost těžké, ale vždy jsme ji dodělali. Nejvíc se mi líbila aktivita – lyže, měli jsme za úkol spolupracovat a dostat se do cíle. A to je tak vše. Moc jsem si to užila.“

Anonymní žákyně 6. třídy

 

      „Do Hořic jsme přijeli, abychom se naučili spolupracovat, být potichu a naslouchat. Nejvíce mě bavila aktivita – příběhy skřítků, protože jsme většinou byli potichu a nedělali kraviny, ale poslouchali jsme. Bylo tam hrozně dobré jídlo. Nebavil mě dotek prstu, protože mi to přišlo zbytečné.“

Miriam Urbanová
 

„V Hořicích jsem se naučil hodně nových věcí. Nedělej ostatním to, co se ti nelíbí, spolupracuj se všemi. Moc se mi tam líbilo kromě večerů, když byla zima. Nejlepší tam ale byly odpolední klidy, bylo to super.“

 Mikuláš Brychta

 

      V Hořicích se mi líbilo i nelíbilo. Líbilo se mi tam, protože jsme dělali dobrý aktivity a nelíbilo se mi tam, protože jsme se nedokázali shodnout na jedné věci a nedokážeme spolupracovat.“

Monika Žišková

                                                                

       Dny od 17. 9. do 21. 9. 2018 strávila šestá třída pospolu v Hořicích v rámci pobytového semináře „Pokračujeme spolu“. Seminář se koná každoročně v různých lokalitách a jeho cílem je seznámení se s novými žáky a v případě našich šesťáků i s novým třídním učitelem, to jest se mnou. Klíčovou postavou celého semináře byla však paní učitelka Frantálová, které děkuji za pevné nervy, svatou trpělivost se mnou i dětmi a nedocenitelnou pomoc v každé chvíli.

     

  

      Velmi ochotni a nápomocni v odvozu a transportu rozličných věcí byli rovněž další učitelé a také rodiče a příbuzní - zejména naší spolužačky Elly a Honzy, děkujeme velmi a vážíme si všech nabídek k pomoci, kterých jsme ani nevyužili.

      Je také třeba zmínit pana Jakuba Průchu z Pedagogicko-psychologické poradny v Českém Krumlově, který nás navštívil a zabavil několika hrami během středečního dopoledne, kdy se - za celý týden pouze jedinkrát - rozpršelo.  Zatímco déšť smáčel střechu, uvnitř jídelny se nad velikým čtverečkovaným archem papíru rozhořel litý boj mezi dvěma skupinami hrající „mega-piškvorky“ s omezeními danými hrací kostkou. Bohudík či bohužel římská bohyně Fortuna zasáhla do hry zcela prokazatelně, takže jedna skupina byla zjevně předem odsouzena k prohře, což ale jedné polovině z nás náladu rozhodně zlepšilo. V následující hře prověřující naše gymnastické schopnosti jsme se už ani nenechali svázat rozdělením do dvojic, neboť jsme - v souvislosti s „cíleným zlepšováním sebe sama“ - zjistili: 1) že je pro nás všechny dobré spolupracovat alespoň s někým ze třídy, 2) že takto my všichni můžeme docílit lepších výkonů, tudíž jsme formovali stále nové a nové dvojice, trojice a čtveřice. Toto poznání a tuto, možná nově nabytou, zkušenost, jsme někteří z nás uplatnili například i v případě stezky odvahy, na kterou jsme se vydali poslední noc v Hořicích. Za krásného svitu měsíce jsme se někteří z nás sice neměnili ve vlkodlaky, ale zcela spontánně v dvojice či trojice, ale koneckonců o tom, že nám spolu má být lépe a ne hůře, měl být celý ten seminář, takže jsme úkol splnili na výbornou!  K tomu si někteří z nás, kteří čekali na své spolužáky na konci stezky a pozorovali své, ve tmě tápající, kamarády, splnili „šíleně obtížného bobříka mlčení“.

 

      Bez zraku jsme se museli obejít i v jiných aktivitách, ať už v lese či na hřišti, provlékali jsme se rovněž, s větším či menším nadšením, vším možným a i když se nám stýskalo po našich domovech, tak jsme spolu týden přečkali a věřím, že každý z nás, si odnesl nějakou krásnou vzpomínku na třetí zářijový týden roku 2018 v Hořících.  

 

Tomáš Michal, třídní učitel.

 

Obrázek: 

Škola je zapojena do projektů:

    https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/

Návštěvnost stránek

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer