Termíny rodičovských schůzek

Rodičovské schůzky ve třech :  1. třída   2. třída   3. třída    4. třída   5. třída    6. třída    7. třída    8. třída    9. třída           

Jste zde

SEMINÁŘ 8. TŘÍDY – CESTA SVĚTLA, 4. – 5. 10. 2018

Fotografie k výukovému semináři - https://tretaci15.rajce.idnes.cz/Cesta_svetla_-_8._trida/ Jméno - vopatek ; Kód - jan

Cesta světla, tak se jmenoval náš seminář, který se konal na Olšině ve dnech 4. – 5. října 2018. První skupina naší třídy vyrazila s třídním učitelem z Frymburku v 7:30, v Černé se přidal zbytek. Cíl byl v Hůrce, odkud jsme vyrazili pěšky na Olšinu. Už po jednom kilometru byla přestávka na svačinu. Po „ únavné“ cestě jsme dorazili, ubytovali se a seznámili jsme se s pravidly, jaká budeme dodržovat. Po obědě a volnu začaly první aktivity. Do té doby jsme stihli turnaj ve fotbálku a společenské hry, které bystří ducha a mozek. Nejdříve jsme malovali na 5 metrový pruh papíru, ale mohli jsme použít jen ruce a přírodniny, které jsme si našli v okolí. Po malování, které se nám podařilo a s plátnem budeme ještě pracovat i při výtvarce, jsme se běželi umýt do rybníka, protože někteří malovali snad celým tělem. Po večeři nás čekal orientační závod v lese nad Olšinou. Naším úkolem bylo najít podle navigace sklenice s mapkou a hlavně dorazit zpět. Stanovišť bylo deset. Vybíhali jsme v 5 minutových intervalech ve skupinách, ale brzo se ukázalo, že cesta není tak jednoduchá, jak jsme si mysleli. Vybíhali jsme sice poslední, ale brzy jsme potkali jinou skupinu, a tak jsme hledali společně. Začínala být tma a naše hledání nebylo úspěšné. Když jsme dorazili k cíli, zjistili jsme, že některé skupiny našly vše a jiné dopadly podobně jako my. Ale byli jsme rádi, že to je za námi. Večer jsme stavěli hrady z kostek cukru při slabém svíčkovém osvětlení- ve skupinách a bez mluvení- to bylo náročné. Ne všechny hrady se povedly, ale radost jsme měli všichni. A čekala nás konečně Cesta světla. Se zavázanýma očima jsme šli jako had za Adélou, která jediná viděla na cestu a nás řídila opět beze slov, jen podle domluvených gest. Na louce nad Olšinou jsme si zapálili svíčky a vyslechli báseň o světle, přátelství a vzájemné pomoci, kterou můžeme dát i dostat od ostatních. Cestou zpět jsme šli se světly a bylo to velmi působivé.

Druhý den jsme zvládli ještě tři další aktivity, které byly založeny na spolupráci – scrabble – skládání slov, zápich – pohybová aktivita, kdy se musíte spolehnout, že vás kamarádi udrží ve vzduchu a žebřík- kdy všichni zvládli přejít s pomocí druhých žebřík z rukou a tyčí. No, a pak už bylo loučení a odchod na vlak a slunečně pekelná cesta do Hořic a zpátky domů autobusem.

Za mne další skvělý zážitek, na který budu dlouho vzpomínat.          Julie

                                                                                                                                            

„Počet lidí ve skupině stoupal, ale sklenice, které jsme měli sbírat ne. A tak se běhalo a hledalo, taky jsme si zpívali a občas se i nadávalo, promiňte pana učiteli… Také bychom chtěli poděkovat učitelům, že to s takovou bandou vydrželi s úsměvem na tváři.“           Maty P.

„ Bylo to super, klidně bych tam byla i týden. Děkuju všem, co tam byli!“           Ema

„Všichni měli zavázané oči, jen já ne. A šli jsme nahoru na louku. Někomu to připadalo, že jsme ušli kilometry a pak se divili, že jsme nad ubytovnou. Učitelé nám rozdali svíčky, které nám i zapálili. Povídali jsme si o tom, že když svíčka hoří, tak je člověk, kterému hoří, zapálený pro nějakou věc, která ho baví a kterou dělá rád. Ale když zhasne…A pak jsme tu my ostatní, abychom mu pomohli světlo opět zapálit.“                                                                                                       Adéla F.

„Přišel čas na lidský žebřík, při kterém jsme zjistili, že nikdo neváží tak, jak vypadá…A tím končil náš seminář na Olšině. Všichni jsme to ve zdraví přežili!“         Zdena                                    

Slovem semináře se stalo slovo“vlakáč“, které vymyslel Jirka N., který nás tam celou dobu táhl při orientačním běhu, a ano, sklenice se zde nacházela. Tu jsme si sice nevzali, ale slovo se nám zalíbilo.                          Julie

                                                                                                                                                                           

Obrázek: 

Škola je zapojena do projektů:

    https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/

Návštěvnost stránek

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer