Jste zde

Výukový seminář 9. třídy - "Zvládáme to?"

Zvládneme to

9. třída: seminář na Šumíku

Jako každý rok nás v září čekal výukový seminář, tentokrát pod jménem ,,Zvládneme to.“Bohužel je tento seminář pro nás poslední.
Ve středu 11.9 jsme se my, 9. třída, vydali na seminář nazvaný ,,Zvládneme to.“Naše kroky vedly nejprve do obchodu, kde jsme dokoupili jídlo, jelikož jsme si vařili sami. V 9:00 jsme odjeli převozem na Frýdavu, odkud jsme vyrazili na místo konání našeho semináře, na tábor Šumík. Když jsme tam dorazili, odložili si věci a přitáhli i všechno zbývající jídlo, které přivezl pan učitel Vopátek, tak jsme umyli kuchyň, jídelnu a záchody. Poté jsme si rozdělili chatky a první dvojice šla uvařit oběd. Zatímco dvojice vařily, ostatní dělali různé aktivity, ať už pantomimu o vlastních zájmech, nebo výlet na Mars s podmínkami NASA, abychom se naučili přežívat v nepříznivých podmínkách, po obědě jsme přebírali provázky a pak i lano, abychom se naučili spolupracovat.

Druhý večer jsme zachraňovali vzácné vajíčko orlího páru, měli jsme ho dopravit z výšky na zem, tvořili jsme zařízení k jeho záchraně pomocí daných předmětů. Také jsme si vyzkoušeli, jak se co nejefektivněji učit nové věci a jaký jsme vlastně učební typ, jak se nám daří si pamatovat věci, slova, nové pojmy. Nejvíce nás pobavila Maturita nanečisto. A večer jsme měli táborák. O půlnoci nás vzbudili učitelé a zavedli nás k učitelovu autu. Tam jsme vyslechli hlášení o nebezpečí, které se k nám blíží a my se musíme zachránit cestou neznámým terénem. Pomáhat nám mohli jen 3 spolužáci,kteří viděli na cestu, protože my ostatní jsme měli oči zavázané. Byli jsme dovedeni na kapličku, která se skrývá na cestě do Přední Výtoně v lese.
Třetí a poslední den jsme stihli lesní golf a hovory o tom, co se nám dařilo a potom nám dalo nejvíce zabrat zabalit si své věci. Po úklidu všeho jsme se vydali k převozu. Jakmile jsme dorazili do Frymburku, rozloučili jsme se a šli jsme domů.
Tento seminář měl bohužel i „temné stránky“. Všude se tam vyskytovaly živé i mrtvé myši, pavouci, netopýři a žáby. Také matrace byly špinavé. O kuchyni a koupelnách ani nemluvě. Ale není každé zařízení hotel, takže jsme si mohli říci: Zvládli jsme to!
Julie a Anet za deváťáky 2019
„Nejvíce mě bavila hra únik, noční cesta do neznáma.“
„Moc mě pobavilo vaření, protože ne všechna jídla se dařila tak, jak měla být, ale stejně nám chutnala.“
„ Ne všechny aktivity mě bavily, ale móóc jsem si to stejně užil, i vaření.“
„ Myší bobky byly hnusný, ale nakonec jsme myši vyhnali a kuchyň jsme měli čistou a dobře se v ní vařilo.
„ Společnost myší, žab a netopýra byla zajímavá, konečně byli jsme v přírodě. Ach jo.Nápis na dveřích chatky -Bolí mě život- paní učitelku Lucii, která nás navštívila, fakt dostal, smála se, smála…“

Za pana učitele Vopátka: Před samotným začátkem semináře jsem si dlouho pohrával s jeho samotným názvem. Jsme skoro na konci základní školní docházky a já si říkal, zda tento poslední výukový seminář "zvládneme". Původní název je: "Zvládneme to?", já ho obměňoval za "Zvládáme to?" a nakonec bych nejraději: "Zvládneme to!" - všímejte si krás naší češtiny. Po semináři jsme si mohli říci: "Zvládli jsme to!". Chápu, že pro některé (a i pro mě) bylo těžké se sžít s přírodou a přírodním táborem (kde o živočichy nebyla nouze), ale vesměs si představte, co ty naši deváťáci zvládli - připravit se na bydlení po tři dny - sami si vycídili kuchyň (kde sami vařili), koupelny, chatky. Všechny aktivity zvládli víceméně s nadšením. U některých jsem se opravdu nasmál (vzpomínka na maturitu), tanec kolem ohně, netopýr v jídelně, volání SOS a cesta lesem. Musím říct, že parta je to znamenitá a že brblali víc až po semináři, než při něm:-) První den byl tedy masakr, to jsem čekal, že než se vrátím s karimatkami na postele, že tam nikdo nezůstane, ale co? Zvládli to! Díky moc, jsem rád, že tuto zkušenost do života mají - že ne vždy je všechno tip ťop :-) ?gr. Jan Vopátek

Obrázek: 

Škola je zapojena do projektů:

    https://www.kellnerfoundation.cz/pomahame-skolam-k-uspechu/

Návštěvnost stránek

Theme by Danetsoft and Danang Probo Sayekti inspired by Maksimer