Projektový den devátých tříd
Ve dnech 15. a 16. dubna jsme měli možnost zúčastnit se dvou zajímavých akcí.
První den 15. dubna k nám zavítal poutník jménem Olda, který nám poutavě vyprávěl o své cestě do Santiaga de Compostela. Popisoval nám celý svůj putovní příběh – od samého začátku až do konce. Během pouti potkal mnoho různorodých lidí – někdy zvláštních, ale často velmi laskavých. Promítal nám fotografie ze své úžasné, ale zároveň i nebezpečné cesty. Prozradil nám, že právě tato pouť, která trvala pět měsíců a měřila neuvěřitelných 3333 kilometrů, mu pomohla překonat psychické potíže a stát se lepším člověkem.
O den později, 16. dubna, nás navštívila paní psycholožka Michaela Štáfková. Povídala si s námi o psychice a o tom, jak lidské tělo reaguje na různé životní situace. Její povídání bylo poučné a pomohlo nám lépe pochopit, jak fungujeme zevnitř.
Poté se k nám znovu přidal Olda, tentokrát na dvě hodiny, během kterých se s námi otevřeně podělil o svou životní cestu a boj se závislostmi. Hovořil o těžkých chvílích, kterými si prošel, i o tom, jak se mu podařilo z této temné etapy života vymanit. Některé z nás jeho vyprávění silně zasáhlo. Olda dnes už 13 let neužívá žádné návykové látky a žije spokojený a naplněný život.
Na závěr projektu jsme někteří napsali Oldovi dopis s poděkováním a vzkazy. Olda se s námi rozloučil s pokorou a úsměvem.
Děkujeme Oldovi, že se s námi podělil o své životní zkušenosti. Bylo to silné, inspirativní a nezapomenutelné setkání.
Adéla V., Jakub P.
K setkání s Oldou žáci napsali:
,,Když vyprávěl svůj životní příběh, vyjela mi několikrát husí kůže, jak to všechno zvládnul a dotáhl to z 0 na 100.“
,,Olda byl sympaťák a je zajímavé, kolik toho sám zažil. Když nám povídal příběh o Santiagu, tak to bylo hodně zajímavé a takové inspirativní. Jeho příběh mě zaujal asi ještě víc. Bylo hustý poslouchat takhle někoho, kdo má tolik zkušeností. Taky se mi líbilo, jak o tom všem dokázal mluvit tak otevřeně, i když to muselo být těžké! Určitě nám to hodně dalo.“
,,Olda byl velice milý a sympatický. Jeho cesta do Santiaga byla zajímavá. Hlavně mě bavily ty fotky, ale příběh byl důležitý. Klidně bych si vyzkoušela něco podobného, akorát na kratší vzdálenost. Jeho životní příběh byl smutný, ale poučný. Měl to v životě těžké, ale dokázal to špatné porazit. Doufám, že Olda přijde ještě někdy. Bavilo mě to.“
,,Mně se líbilo, jak to vyprávěl, že v tom byly emoce a krásně to odprezentoval.“
,,,Sama bych nikdy takovou dálku nešla. Rozhodně bych si s sebou ale vzala nějakého kamaráda nebo rodinu. Zaujalo mě, že hodně lidí poskytuje poutníkům nocleh a občerstvení. Oldův příběh mne velmi zaskočil a bylo mi smutno. Je ale vidět, že teď už žije jinak a asi i šťastněji. Kéž by se uzdravil každý.“